Côtes du Rhône
Vinice Severní Rhôny kopírují tok řeky od města Vienne směrem na jih k Valence a rozkládají se po obou jejích stranách. Asi stokilometrový prostor je odděluje od jižní skupiny AOC, které leží hned severně od Avignonu.
V severnější části je poměrně rozeklaný terén se strmými břidlicovými svahy. Pozemky nejlepších vinohradů jsou obráceny na jih, nebo jihovýchod a leží na žulovém písku. Podnebí se podobá jižnímu Burgundsku s převažujícím vlivem kontinentálního klimatu – teplá léta a chladné zimy, jasně definovaná roční období.
V jižní části převažuje vápenec, jíl a náplavové půdy. Klima na jihu je čistě středomořské s horkými a suchými léty a se zimními dešti.
Klasifikace
Na počátku 20. století, následně po devastaci vinohradů mšičkou révokazem a plísní, vznikl problém s padělanými imitacemi vína. Jako odpověď vznikla v Châteauneuf-du-Pape sada pravidel regulujících výrobu vína, navržená baronem Le Roy de Boiseaumarié (majitelem Château Fortia a význačným právníkem). Vstoupila v platnost v roce 1923 a později se stala prototypem francouzského systému Appelation d´Origine Contrôlée (AOC), první klasifikace tohoto druhu na světě, která byla zavedena v roce 1935.
- Vin de Pays
- Vin de Qualité Supérieure (VDQS)
- Côtes du Rhône AOC
- Côtes du Rhône Villages
- 13 jednotlivých „Cru" z Côtes du Rhône
Severní Rhôna (Zone Septentrionale)
Côte Rôtie – schodiště úzkých terasovitých vinohradů sestupují v kaskádách až k hladině Rhôny a pro svůj profil neumožňují využití techniky. Côte Rôtie se dělí na Côte brune (hnědá) s břidličnatou, železnatou a jílovou půdou, kde se pěstuje Syrah a Côte blonde (světlá) s křemičitou a vápenatou půdou, osazenou odrůdou Viognier. Réva se pěstuje na 200 ha a produkuje především slavné červené víno, které má tmavě červenou barvu se slézovými nuancemi, intenzivní vůni fialek, hrozinek, trochu pepře a tymiánu. Vína jsou solidní, výrazná, dobře stavěná, v ústech sametová. Pijí se ve stáří od 7 do 30 let.
V této apelaci se k Syrahu může oficiálně přimíchat až 20% bílého Viognieru.
Condrieu – má podobné vlastnosti reliéfu jako sousední Côte Rôtie avšak s velkým rozdílem – zde se vyrábí víno bílé, z odrůdy Viognier, kterému svědčí zdejší písčité a žulové svahy. Je to jednou z nejoriginálnějších vín světa, v jehož aromatickém spektru najdeme směs meruněk, broskví, hrušek a růžových tónů, popř. kandovaných citrusových plodů u vzácnějších, sladších vín. Réva se pěstuje na pouhých 100 ha, takže Condrieu je poměrně vzácným vínem.
Château Grillet – pouhé 4 ha osázené vinnou révou produkují exklusivní a velmi vzácné bílé víno pocházející 100% z odrůdy Viognier, která se zde pěstuje na jediné vinici. Víno je mimořádně jemné s květinovou, broskvovou chutí. Vzhledem k intenzitě vína a faktu, že tráví 20 - 22 měsíců v dubových sudech rozhodně potřebuje zrát i v lahvích. Pijeme jej relativně mladé v rozpětí 3-7 let.
St-Joseph – na 60 km se táhne po levém břehu Rhôny apelace o rozloze 900 ha, která produkuje z 90% červená vína (Syrah) a v menší míře vína bílá (Marsanne, se špetkou Roussanne).
Crozes-Hermitage – apelace se rozkládá na 1.280 ha v rovinách obklopujících slavný kopec Hermitage. Z 90% převažuje červené víno, které se vyrábí převážně z odrůdy Syrah, voní po malinách a černém rybízu. Vína mají intenzivní barvu, noblesní tanin a celkově jsou velmi harmonická. Pijí se mladá, nejpozději do pěti let po sklizni. Zdejší vína jsou lehčí, křehčí a méně alkoholická než v ostatních částech údolí. Pro bílá vína je nejdůležitější odrůdou Marsanne a Roussanne, jejichž směs dává svěží, chuťově vyrovnaná kvalitní vína s květinovo-oříškovou vůní, která jsou ve všech směrech elegantní a pijí se do stáří 3 let.
Hermitage – apelace Hermitage se vztahuje na jediný žulový kopec nad městem Tain l´Hermitage na pravém břehu Rhôny, jejíž rozloha je již dlouho neměnná – 125 ha.
Červená vína (cca 75%) z oblasti Hermitage pocházejí z odrůdy Syrah, bílá jsou směsí dvou odrůd - Marsanne a Roussanne. Ve vínech červených najdeme celou paletu vůní - od fialek přes kosatce, černý rybíz až k lehce kořeněným nádechům. Jsou to vína otevřená, široká, kulatá, přitom mimořádně vyvážená a plná šarmu, silná a intenzivní. Potřebují přinejmenším deset let v lahvi, stárnout mohou tak dlouho (a v podobném stylu), jako nejlepší vína z Bordeaux. Bílá vína jsou velmi příjemná i mladá, přestože se mohou pít i po 10-15 letech. Nicméně již 3 roky po sklizni jsou voňavá (kořen kosatce, seno, mandle), s květinovým charakterem a nízkou kyselostí. Starší ročníky voní po medu a vanilce.
Zdejší zvláštností je "vin de paille" – likérové (paille = sláma) víno. Výrobní postupy jsou obdobné těm, podle nichž se vyrábí "vin de paille" v oblasti Jury. Toto víno zde vyrábí jen několik vinařů a to pouze ve výjimečných letech.
Cornas – převážně ze Syrahu vyráběná vína žijí ve stínu svých sousedů. Na jih obrácené granitové vinice (cca 90 ha), chráněné před větrem zajišťují dobré podmínky pro dozrávání, vína jsou tedy koncentrovaná a mají stálé vlastnosti.
St-Péray – produkuje menší množství bílého vína, a to jak tichého, tak šumivého z odrůd Marsanne a Rousssanne.
Jižní Rhôna (Zone Meridionale)
Côtes du Vivarais – okrsek v Ardèche získal statut apelace v r. 1999. Klima je zde chladnější a vlhčí, vína jsou proto stylově hubenější. Většinu tvoří vína červená, převážně scelovaná ze Syrahu a Grenache, které musí tvořit celkem 90% výsadby.
Coteaux Du Tricastin – 2.500 ha vinic se nachází jižně od města Montélimar. Červená vína představují 90% zdejší produkce (převážně Grenache a Syrah), dále se produkuje velmi chutné rosé a v omezené míře i stále se zlepšující bílé víno.
Clairette de Die, Crémant de Die, Châtillon-En-Diois – zhruba 40 km východně od Rhôny, v údolí řeky Drôme, leží region Diois, kde se výroba vína datuje již od dob Římanů.
Nejznámějším vínem ze zdejších tří AOC je lehké, sladké šumivé Clairette de Die. Vyrábí se z hroznů Muscat blanc à petits grains a Clairette pomocí méthode dioise (proces s druhotným kvašením v lahvi, které je vyvoláno zbytkovým hroznovým cukrem místo toho, aby se cukr do lahve přidával – méthode traditionelle).
Gigondas – většina vinic se nachází na svazích se směsí vápence a jílu. Pěstují se tu odrůdy výhradně pro výrobu červených a malého množství růžových vín (Grenache, Syrah, Cinsault a Mourvédre). Směsky, jejichž základ tvoří Grenache, jsou v mládí trochu drsné, ale zráním se stávají šarmantními, plnými víny s vůní malin a černého rybízu. Vína jsou hutná a desítka let zrání u těchto vín nehraje žádnou roli. Výborný poměr cena/kvalita.
Vacqueyras – nejmladší rhônské cru (1990). Podobný druh půdy jako Gigondas. Jde o kraj červeného vína, kde se vyrábějí jedna z nejhodnotnějších vín v regionu. Převládající odrůdou je Grenache.
Châteauneuf-du-Pape – nejoslavovanější ze všech rhônských vín. Na 3.200 ha se ročně vyrobí cca 100.000 hl vína. Půda v celé této oblasti je velmi kamenitá (oblázky sahají někde až do hloubky několika metrů). Tato vrstva se přes den nahřeje a po západu slunce zásobuje kořeny révy takto získaným teplem. Zdejší vína jsou tedy bohatá jak chutí, tak alkoholem (12,5 - 14 obj. %). V apelaci je povoleno 13 odrůd révy (Grenache, Syrah, Mourvèdre, Cinsaut, Counois, Vaccarèse, Terret noir, Muskardin, Bourboulenc, Clairette, Roussane, Picardan a Picpoul) a Châteauneuf-du-Pape může být směsí až všech třinácti (červené). V praxi však 75% směsi tvoří Grenache a dále Syrah a Mourvèdre. Jen několik málo vinařů pěstuje všech 13 odrůd. Bíle Châteauneuf-du-Pape, variabilní směs čtyř odrůd, je plné a ovocité s jemným květinovým buketem.
Lirac – na břehu řeky Rhôny, naproti Châteauneuf-du-Pape se na téměř 700 ha rozkládá apelace Lirac. Zdejší červené víno vychází z Grenache, je robustní a plné. Rosé je podobné tomu ze sousedního Tavelu, je plné, opojné a hodí se k jídlu. Podobně jako ovocité bílé víno by i rosé mělo být konzumováno mladé.
Tavel – dobrá pověst této apelace je založena na jediném stylu vína – rosé, pro nějž se zde pěstuje réva na 950 ha. Základní odrůdou je Grenache, která je dle vůle výrobce doplňována směsí jiných modrých i bílých odrůd. Vzniká tak silné, plnoštíhlé ovocité víno se suchým závěrem, které se nejlépe pije chlazené k jídlu.
Côtes du Ventoux – středem apelace o rozloze 7.700 ha je 1.900 metrů vysoká hora Mont Ventoux, na jejíchž svazích leží vinice ve výšce až 500 metrů. Převládají svěží a ovocitá červená vína, v menším množství lehčí bílá vína s květinovým buketem.
Côtes du Lubéron – oblast získala statut apelace v r. 1988 a nyní pěstuje víno na 4.000 ha. Vinohrady jsou vysázeny na svazích lubéronských kopců. Klima je poněkud chladnější, červená vína jsou tedy obecně lehčí, ovocitější a snadno pitelná. V Côtes du Lubéron se pěstuje více bílého vína, než v jakémkoliv rhônském okrsku. Bývá kulaté, ovocité a říznější, než bílá vína tohoto regionu.