Celkem cca 185 tisíc ha vinic,  Roční produkce cca 11 mil. hl.

Hlavní oblasti

Severozápad (Xinjiang, Ningxia, Gansu)

Velmi horká a suchá léta dávají vysoký obsah cukru v hroznech a minimální riziko onemocnění, ale i méně kyselinky. Zimy jsou zde velmi chladné, takže ani přihrnování vinné révy zeminou nezachrání relativně vysoké procento výsadby před zničením.

Severovýchod (Jilin)

Naprostá většina zde pěstovaných druhů je místních (např. vitis amurensis), které jsou mnohem odolnější proti zmrznutí, než vitis vinifera. Vegetační období je zde příliš krátké a zimy příliš mrazivé na to, aby umožnily pěstování vitis vinifera.

Sever (Shanxi, Huailai, Changli)

Léta jsou zde suchá a zimy nejsou tak chladné, jako na severozápadě, takže přihrnování vinné révy zeminou umožní révě přežít, ale deštivé počasí přináší problémy s různými nemocemi.

Sever (Beijing-Tianjin corridor)

Půda ani klimatické podmínky v této rovinaté oblasti nejsou příliš vhodné pro pěstování kvalitní vinné révy a tedy ani výsledný produkt za moc nestojí. Snad jedinou výhodou je blízkost obrovského trhu – Peking.

Východní pobřeží (Shandong)

Relativně dlouhá vinařská tradice oblasti dává i zkušené pracovníky, což je velkou výhodou oproti jiným oblastem. Zimy jsou mírné, takže zahrnování révy zeminou není nutné. Na rozdíl od Středomořského klimatu, kde je buď teplé, nebo vlhké období , tato oblast má obojí současně, což znamená, že je zapotřebí mnoho pesticidů na vypořádání se s následnými nemocemi.

Údolí Žluté řeky

Ani zde nejsou klimatické podmínky pro pěstování vinné révy ideální. Sice mírné zimy, ale příliš vysoké teploty a vysoká vlhkost v létě znamená mnoho potíží s nemocemi vinné révy a tím i velmi vysoké dávky pesticidů.

Jihozápad (Yunnan)

Vegetační období je zde poměrně dlouhé, a to natolik, že umožňuje dvě sklizně. Sklizeň se však bohužel překrývá s obdobím dešťů, což není ideální. Problém by mohl být vyřešen zpožděním vegetační období - například pozdějším prořezáváním - a tím využít suchého, slunečného počasí, které následuje po období dešťů.

Pozn.: Jsou zde samozřejmě ještě další oblasti, avšak již s menší výsadbou od Shaanxi a Szechuan s hrozny vitis vinifera až k Guangxi a Hunan s místními druhy vinné révy.

Stejně tak, jako se Čína stává průmyslovou a technologickou velmocí, tak i vinařství se rozvíjí mílovými kroky. V současné době je Čína na 5. místě na světě v rozsahu osázených ploch vinnou révou a na 7. místě co do produkce vína. Pouze 10% z celkové konzumace je saturováno dovozem.

Vinice v Xinjiang                                   Vinice v Yunnan

Historie

V Číně se pěstuje vinná réva již po tisíciletí. Nálezy z archeologického naleziště 20 km SV od Rizhao, datované cca do r. 2600 př.n.l. svědčí o výrobě alkoholických nápojů, jako rýžového vína, hroznového vína, vína z liči, medoviny atd. Nejstarší písemné záznamy jsou z dynastie Han (r. 206 př.n.l.), avšak víno bylo používáno pouze rituálně v chrámech a na císařském dvoře. Jednalo se však o původní čínský druh Vitis filifolia (horská réva), nikoliv o Vitis vinifera, která byla domestikována na středním východu a v Evropě a do Číny byla dovezena až ve 2. stol.
V moderní době čínská vína inklinovala buď k vysokému obsahu alkoholu nebo vysokému obsahu cukru a víno se tak nikdy nestalo populárním tak, jako třeba pivo, či ostatní nápoje. První mezinárodní uznání získalo vinařství Yantai Changyu (zal. 1892) na výstavě Panama-Pacific 1905, kde získalo zlatou medaili a Grand Prize za brandy, červené víno a vermut. Trendy v konzumaci alkoholických nápojů se začaly měnit počátkem 80. let 20. století, spolu s otevíráním země. Absolutní převaha piva začala drobnými krůčky ustupovat vínu a nyní, po pár desetiletích se čínský trh s vínem dostal mezi top 10 s tendencí neustálého masivního růstu.