Celkem cca 19 tisíc ha vinic, Roční produkce cca 1 milion hl

Hlavní oblasti (od severu na jih)

Litoměřická
Mělnická
Slovácká
Velkopavlovická
Mikulovská
Znojemská

Kategorizace vína

Stolní víno - je víno, které může pocházet z hroznů vyprodukovaných v kterékoliv zemi EU, a to z odrůd moštových, stolních a neregistrovaných. Je to nejnižší kategorie vín
Zemské víno - je vyrobeno pouze z tuzemských hroznů, výnos na vinici nesmí překročit 12 t/ha, cukernatost hroznů nejméně 14 stupňů
Jakostní víno - cukernatost hroznů nejméně 15 stupňů
Jakostní víno s přívlastkem
- kabinet (cukernatost hroznů nejméně 19 stupňů)
- pozdní sběr (cukernatost hroznů nejméně 21 stupňů)
- výběr z hroznů (cukernatost hroznů nejméně 24 stupňů)
- výběr z bobulí (cukernatost hroznů nejméně 27 stupňů)
- výběr z cibéb (bobule napadené ušlechtilou plísní, nebo cukernatost hroznů nejméně 32 stupňů)
- ledové víno (hrozny byly sklizeny při teplotách -7°C a nižších, získaný mošt cukernatost nejméně 27 stupňů)
- slámové víno (hrozny před zpracováním uskladněny min. 3 měsíce na slámě, popř. zavěšené, získaný mošt cukernatost nejméně 27 stupňů)

Vína originální certifikace (VOC, V. O. C. )

je novou kategorií vín podle vinařského zákona 321/2004 Sb.
Musí odpovídat minimálně požadavkům na jakostní víno, ale nepodléhá státnímu zatříďování, jako jiná jakostní vína. Naopak, zatříďování těchto vín provádí sdružení vinařů, kterým musí být vinař, který toto víno vyrábí, členem.
Právo udělovat označení VOC uděluje příslušnému sdružení vinařů Ministerstvo zemědělství za přísných podmínek.

Zapsané odrůdy vína v ČR

Červené

Agni, Alibernet, André, Ariana, Cabernet Moravia, Cabernet Sauvignon, Domina, Dornfelder, Frankovka, Laurot, Merlot, Modrý Portugal, Neronet, Rubinet, Rulandské modré, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe

Bílé

Aurelius, Auxerrois, Děvín, Hibernal, Chardonnay, Irsai Oliver, Kerner, Lena, Malverina, Müller Thurgau, Muškát moravský, Muškát Ottonel, Neuburské, Pálava, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Sauvignon, Sylvánské zelené, Tramín červený, Veltínské zelené, Veltlínské červené rané, Veritas, Vrboska

Burčák

Burčák je vinařským zákonem definován jako částečně prokvašený vinný mošt, který obsahuje nejméně 1% skutečného obsahu alkoholu a nejvíce 3/5 celkového obsahu alkoholu. Jeho prodej je omezen na období od 15. srpna do 30. listopadu kalendářního roku sklizně hroznů, z nichž byl vyroben. Takto smí být označovaný pouze produkt vyrobený z hroznů s původem v Čechách nebo na Moravě.

Opticky se jedná o tekutinu, která má bílou až lehce nažloutlou barvu (zde záleží na odrůdě z které se vyrábí) a je zakalená.

Jednotlivá stádia burčáku jsou:
1. sladký - převažuje cukr nad alkoholem, burčák je ve stadiu zrodu, chuť moštová.
2. ve varu - maximální vrchol aktivity kvasinek, poměr cukru a alkoholu 50% na 50%.
3. po zlomení - převažuje alkoholická chuť nad sladkostí, vystupují kyseliny.
4. mydliňák - chuť velmi různorodá, obsahuje kvasné látky, ostřejší kyseliny, cukr zaniká, vystupuje alkohol.
5. mladé víno - téměř čisté víno, ustálená chuť, vystupuje vůně odrůdy, sedimentují kvasné kaly.

Opravdový burčák stále pracuje. Proto musíte mít ve sklence bublinky a pěnu a především ve větší nádobě můžete pozorovat neustálý rej malých bublinek. Červený burčák je mošt, který kvasí se rmutem modrých hroznů na červené víno. Má stejná stádia jako bílý burčák, ale zůstává až do vylisování na matolinách.

Burčák je považován za zdraví prospěšný nápoj. Díky kvasinkám v něm objevíme také bílkovinné látky, takže je i výživný. Dále v něm najdeme tiamin, jeden z vitamínů skupiny B, který podporuje srdeční činnost. Dále obsahuje kyselinu nikotinovou a nikotinamid zabraňující nervovým a kožním poruchám a kyselinu pantotenovou, která chrání tělo proti onemocnění sliznice a zažívacího ústrojí. Rovněž má pozitivní, čistící vliv na trávicí ústrojí.

Takové malé povzdechnutí

Kde jsou ty doby, kdy burčák při převozu z Moravy cestou vybouchl, protože to byl živý materiál a opravdu bouřlivě pracoval. Dnes se pro zjednodušení logistiky vozí podchlazená přefiltrovaná sladká šťáva, která i po ponechání v teple už dále nekvasí. Dokonce se tato šťáva zamražuje a prodává další rok (typicky Itálie). Lidé vlastně ani neví, co chtějí. Pokud na dně byly kvasinky, kaly a šlupky, tak hlasitě protestovali, že ty "sračky" nechtějí. Velká část zákazníků si nyní chválí přefiltrovanou mrtvou šťávu, že je to slaďoučký a dobroučký burčák.

Letos (2018) jsem pro zajímavost vzal zahraniční návštěvu na Trojské vinobraní. Nečekal jsem žádný zázrak, ale realita mi vyrazila dech. Burčák se prodával u cca 20 stánků, ale skutečný burčák neměli ani u jednoho. Buď sladká šťáva, nebo kyselo - hořký patok. Agresivita a hloupost stánkařů však neznala mezí...

Dá se tedy v Praze sehnat opravdový burčák? Je to těžké. My bereme každý den poměrně malé množství rozjetého moštu, abychom ho s jistotou ten den prodali. Jiní vezmou v pondělí hodně šťávy a prodávají to až do neděle. Takže základní pravidlo je: ochutnávat a nenechat si nic vnutit a nevěřit řečem, že ta přefiltrovaná šťáva dojde. Jo, tak leda zkysne/zhořkne...

Pozor!

Velmi častým nešvarem je, že prodejci (obzvláště podél cest, na parkovištích, ale i jinde) burčák po zlomení dosypou řepným cukrem a vyvolají tak opětovné kvašení Nejlepší obranou je nakupovat burčák u prověřeného prodejce (ať už na doporučení, nebo z vlastní zkušenosti).

Svatomartinské víno

Svatomartinská vína jsou první vína nového ročníku. Tradičně se otevírají 11. listopadu v 11 hodin. Víno se nalévá vždy z lahve a nikdy ze sudu. Na etiketě musí být logo Svatomartinského vína, tj. značka se sv. Martinem na bílém koni. Jedná se o vína svěží a ovocitá, která sice zrála pouhých několik týdnů, ale za tuto dobu už stačila získat svůj osobitý charakter.

Aby mohlo nést víno značku Svatomartinské, musí být vyrobeno z hroznů odrůd Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Muškát moravský (bílá vína), Modrý Portugal, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe (růžová a červená vína) na území České republiky a projít hodnocením nezávislé komise.

Svatomartinská vína jsou suchá vína se zbytkovým cukrem do 9 g/l, u nichž je povolen nepatrný obsah CO2, a liší se pouze maximálním obsahem alkoholu. U bílých a růžových vín a klaretu nesmí povolený obsah alkoholu překročit 12,5 % obj. U červených vín je maximální obsah alkoholu stanoven na 13 %.