Vinařská oblast Bordeaux se rozkládá na jihozápadě Francie u pobřeží Atlantického oceánu. Táhne se podél ústí řeky Gironde (která je vlastně soutokem řek Garonne a Dordogne) a pokračuje širokým vějířem okolo samotného Bordeaux, ležícího uprostřed celé oblasti.
Blízkost Atlantického oceánu je určujícím faktorem pro klima celé této oblasti. Obrovská vodní plocha působí jako regulátor teplot a brání výraznějším teplotním výkyvům. V zimě je v Bordeaux poměrně velké množství dešťových srážek, v létě dostatek slunečního svitu. Podzim bývá obvykle příjemný, relativně teplý a suchý, s výraznými rozdíly denních a nočních teplot. Vzhledem k rozloze daného území je půda velmi různorodá a zahrnuje jak štěrky, písky, aluviální naplaveniny, tak kompaktní horniny, jíly, vápence a mnoho dalších složek. V jednotlivých apelacích však hraje právě půdní kompozice velmi podstatnou roli.
Bordeaux je světově nejproslulejším regionem, z jehož 120.000 ha vinohradů ročně pochází 6,5 milionů hektolitrů vína.

Bordeaux

Ačkoli vinařská mapa Bordeaux vypadá na pohled velmi kompaktně, přesto se vzhledem k rozdílnosti poloh a půdních reliéfů dá v této oblasti napočítat celkem 44 apelací AOC.

Oblast se dělí do tří segmentů:
Rive gauche (Levý břeh) – Médoc, Graves, Sauternes
Rive droite (Pravý břeh)
Entre-Deux-Mers (mezi dvěma moři)

Rive gauche (levý břeh)

Název Médoc označuje území, které je uzavřeno na západě Atlantickým oceánem a na východě širokým ústím řeky Gironde. Na území Médocu je koncentrováno mimořádné množství vynikajících vinic (a jednotlivých AOC). Je to dáno především díky štěrkovým půdám, vyrovnanému atlantickému klimatu a trvale vyváženou vodní bilancí. Mezi pěstovanými odrůdami je nejhojněji zastoupen Cabernet Sauvignon, který zdejším vínům dává typickou tvrdost a dostatek tříslovin. Obvykle vyzrává v dubových sudech, čímž se víno dále obohatí o třísloviny a další aromatické a chuťové látky.

Na základě požadavku Napoleona III. byla pro vína, vystavovaná na Všeobecné výstavě v Paříži v r. 1955 sestavena Klasifikace a tato klasifikace používající termín Grand Cru Classé je dodnes platná (Premier (5), Deuxième (14), Troisième (14), Quatrième (10), Cinquième (18) Cru Classé – vinohrad první až páté kategorie). Toto zařazení je neměnné až na vyjímku z r. 1973, kdy bylo Château Mouton-Rothschild povýšeno z kategorie druhé do první.

Další kategorií, která klasifikuje zdejší vína, je kategorie Cru Bourgeois. Byla přisouzena v roce 1932 vinicím, které byly považovány za „lepší", avšak neměly statut Grand Cru Classé. Nová klasifikace byla ohlášena v r. 2003, kdy vznikly kategorie: cru bourgeois exceptionnel (9), cru bourgeois supérieur (87) a cru bourgeois (151).

Vedle konkrétních apelací existuje v Bordeaux i několik apelací souhrnných, nazývaných také „génériques". Je to především AOC Bordeaux. Apelace s tímto názvem zaujímá 38.000 ha vinic pro červená vína a je tak rozlohou největší AOC ve Francii. Bílá vína s tímto označením zaujímají dalších 10.180 ha plochy.
AOC Bordeaux supérieure (9.000 ha modré odrůdy, 65 ha bílé) má přísnější limity pro výnosy i další omezení při výrobě. Obvykle mají tato vína o něco více alkoholu a jejich kvalita je zpravidla vyšší než u základního Bordeaux.
AOC Bordeaux rosé spolu s AOC Bordeaux Clairet jsou oficiální termíny pro růžová vína z Bordeaux. Rozloha vinic pro jejich výrobu je celkem 1.650 ha. Vyrábějí se z běžných modrých odrůd a liší se délkou macerace - u rosé je to 10 -18 hodin, u Clairetu 24 - 36 hodin.

Médoc – na severní hranici celého vinařského území se nacházejí vinohrady relativně nejméně ceněné AOC Médoc (cca 5.000 ha). Země je plochá, s občasnými mokřady, pastvinami a zpravidla s těžkou půdou, jíž místy narušuje štěrkový výchoz. Médocká vína mohou být zemitá, drsná a dokonce i maličko planá.

Haut Médoc – převážně štěrkovitá půda je ideální pro hlavní zdejší odrůdu Cabernet Sauvignon (cca 4.500 ha) a produkuje vína spíše střední kvality „Cru Bourgeois", avšak je zde i 5 vynikajících châteaux z klasifikace z r. 1855

St-Estèphe – má svůj dílec štěrkové půdy poblíž ústí řeky do moře, nachází se zde však i výchozy vápence, na západě a severu se zase vyskytují náplavy písku a jílu. Cabernet Sauvignon vínům přidává lehce spartánský charakter, proto se přechází na okrouhlejší a dužnatější Merlot. Vína obecně jsou kulatá, hutná a dlouhověká.

Pauillac – představuje největší koncentraci Grands Crus Classés. Zdejší vína jsou silná, koncentrovaná a dlouhověká s dokonalými minerálními vlastnostmi. Nachází se tu tři z pěti 1ers Grands Crus Classés - Châteaux. Latour, Lafite-Rothschild, Mouton-Rothschild a i další château náleží mezi naprostou elitu. Terroir je zde ideální pro zdejší hlavní odrůdu Cabernet Sauvignon.

St-Julien – sestává ze dvou slunci vystavených a dobře odvodněných štěrkových plošin, které směřují k ústí Girondy. Hlavní odrůdou je Cabernet Sauvignon, ale na rozdíl od silně koncentrovaných červených vín z Pauillaku jsou vína ze St-Julien poněkud zdrženlivější a mají lahodnější ovocitý charakter, jsou však stejně dlouhověké.

Listrac-Médoc – výsadba Merlotu již převyšuje pěstební plochy Cabernet Sauvignonu, který díky charakteru terroiru málokdy plně dozrál. V minulosti to znamenalo drsnější vína, s použitím Merlotu se vínům dostalo lepšího těla a měkčích taninů. Nejlepší vína pochází z 20 châteaux crus bourgeois.

Moulis – nejmenší z apelací (590 ha), na východě je hřeben štěrkové půdy, kde dozrává Cabernet Sauvignon, na chladnější půdě dál ve vnitrozemí Merlot. Stejně jako v oblasti Listrac-Médoc i zde pochází nejlepší vína z crus bourgeois.

Margaux – réva se pěstuje na 1.400 ha v obcích Arsac, Labarde, Cantenac, Soussans a Margaux. Zdejší štěrkovitá půda s nízkým obasahem jílu je snad vhodná jen pro víno. Pro Cabernet Sauvignon je doslova ideální, protože dává vzniknout vínu delikátně hutnému a vonnému, s jemnou strukturou taninů. V apelaci je 21 klasifikovaných vinic (1855) včetně Château Margaux.

Pessac-Léognan – oblast má díky štěrkovité půdě velký potenciál (1.450 ha). Červená vína jsou hutná strukturovaná a dlouhověká s kouřovými a minerálními podtóny, bílá vína (nejlepší z Bordeaux) jsou jemná, plná s aromatem i chutí citrusových plodů, schopná dobře zrát.

Graves – pro region (cca 3.700 ha) jsou typické malé usedlosti v rodinných rukou. Apelace Graves kdysi sahala až k Bordeaux. V roce 1987 byla její severnější, kvalitnější část administrativně oddělena a dostala nový název AOC Pessac-Léognan. V červených vínech z AOC Graves bývá ve směsích čím dál větší podíl Merlotu. Vína jsou ovocitá a měly by se pít 4 -5 let po sklizni. Suché bílé Graves se produkuje ve dvou stylech: řízné, svěží, aromatické a polosuché, nebo hutné a dozrávající v sudech. Z pozdně sklizených hroznů rovněž malé množství sladkého Graves supérieur. Z Graves pochází 1er Grand Cru Classé Château Haut Brion.

Klasifikace:
Pouze jedna kategorie cru classé Graves

Sauternes – vinice jsou roztroušeny mezi pěti obcemi (Bommes, Fargues, Sauternes, Preignac, Barsac) a produkují jen vína z botrytických hroznů, většinou odrůdy Sémillon. Koncentrované hrozny jsou výběrově ručně sklízeny, někdy až do prosince. Díky proměnlivému klimatu dochází k výrazným výkyvům mezi ročníky, což vede až k tomu, že nejlepší châteaux občas přeskočí ročník.

Klasifikace:
26 Cru Classé (od r. 1855) - premier cru a deuxième cru
+ premier cru supérieur (Château d´Yquem)

Rive droite (Pravý břeh)

St-Émilion a St.-Émilion Grand Cru – vinice mají rozlohu 5.500 ha a zdejší vápencové a jílové půdy jsou vhodnější pro Merlot, než pro později dozrávající Cabernet Sauvignon. Cabernet franc je zde významnou druhou složkou většiny směsí. Pěstují se pouze modré odrůdy vinné révy. Svahy, na nichž leží nádherné středověké městečko Saint-Émilion, rozdělují celou oblast na několik lokalit s velmi rozdílnými geologickými a mikroklimatickými podmínkami. Nejkvalitnější vinice se vyskytují zpravidla na jílovito-vápencovém podloží v okolí St.-Émilionu a směrem k plošině Pomerolu. Další typy půd představují staré, naplavené písky a štěrkopísky. Společným jmenovatelem vín ze Saint-Émilionu jejich přístupnost a měkkost, která je činí přitažlivými pro široký okruh zákazníků. Kostru těchto vín tvoří obvykle Merlot (často 90 a více procent), scelovaný s dalšími odrůdami - především Cabernetem Franc a Cabernetem Sauvignon. Špicková châteaux produkují vína s velkým potenciálem pro další zrání, i ta však obvykle dosahují dokonalé harmonie dříve než vína založená na odrůdě Cabernet Sauvignon, dominující na levém břehu Garonne. Obě apelace mají stejné geografické delimitace, St.-Émilion Grand Cru však vyžaduje vyšší minimální obsah alkoholu, menší výnosy a schválení dvěma komisemi ochutnávačů.

Klasifikace:
Tato klasifikace je originální tím, že se každých deset let upravuje. První edice vyšla v roce 1955 se snahou o docílení maximální věrohodnosti, vedlejším výsledkem je však také jeho nepřehlednost:
AOC Saint-Émilion
AOC Saint-Émilion Grand Cru
1 Saint-Émilion Grand Cru Classé (55)
2 Saint-Émilion Premier Grand Cru Classé (13)
3 Saint-Émilion Premier Grand Cru Classé „B"
4 Saint-Émilion Premier Grand Cru Classé „A" (2)

Satelity St-Émilion – oprávnění přidávat si ke jménům přízvisko St.-Émilion mají čtyři obce AOC – Lussac, Montagne, Puisseguin a St.-Georges. Půda zde je složená z vápence a jílu, převládající odrůdou je Merlot. Vína jsou stylově podobná těm ze St.-Émilionu, jen jsou trochu prostší.

Pomerol – leží na planině („plateau"), kde místní půda (štěrk, písek a jíl) je v určitých místech protkána žílami železa a dalších kovů. Těm vděčí mnohá zdejší vína za špičkovou kvalitu (Châteaux Pétrus, Lafleur, Le Pin). AOC Pomerol (800 ha) produkuje pouze vína červená, a to převážně Merlot (80%). Víno je bohaté, má sametovou strukturu, přepychový buket a pevné vnitřní jádro, které mu umožňuje dobře stárnout.

Klasifikace:
AOC Pomerol nemá žádný oficiální klasifikační systém.

Lalande-de-Pomerol – osazeno 1.100 ha, převládající odrůdou Merlot (75%). Půdní typy se liší, v oblastech se štěrkem a jílem se produkují vína podobného typu jako v Pomerolu, i když nemají stejný význam ani schopnost stárnout. Více na západ se nachází písčitá půda a s ní také lehčí vína.

Fronsac a Canon Fronsac – na hlinito-jílovém podloží se nachází jílová a vápencová půda. AOC Fronsac (750 ha) a Canon Fronsac (300 ha) produkují především Merlot (78%) a vína z nich nejsou tolik rozšířená. Jedná se vždy o vína červená a jejich kvalita bývá proměnlivá, i když ta nejlepší jsou na stejné úrovni, jako ta ze St.-Émilionu.

Côtes de Castillon a Bordeaux-Côtes de Francs – V Côtes de Castillon se réva pěstuje na 3.000 ha, oblast je profilově podobná jako sousední St.-Émilion. Vápencová plošina i úbočí jsou z větší části osázeny Merlotem a v menší míře i Cabernetem franc, z nichž vznikají korpulentní vína s výraznou a svěží dochutí. AOC Bordeaux-Côtes de Francs je mnohem menší oblast (470 ha) produkující červené víno a velmi malé množství bílého vína. Oba druhy však mají vysoký standart. Obě tyto apelace produkují slušná, cenově příznivá vína srovnatelná se satelity Saint-Émilionu.

Blaye, Côtes de Blaye a Premières Côtes de Blaye – tato AOC (celkem 5000 ha vinic) je první apelací na pravém břehu směrem od Atlantického oceánu. Vyrábějí se zde jak červená, tak bílá vína, i když bílých je jen 10%. Vinice, které se nacházejí poblíž řeky, poskytují skvělá vína daleko převyšující celkový průměr oblasti a představují dnes v Bordeaux jednu z mála možností, jak získat vynikající vína za dobrou cenu. Naopak vinice blížící se na severu k oblasti Cognacu dávají jen velmi průměrná vína, která celkové renomé této apelace podstatně snižují.

Côtes de Bourg – hlavní odrůdou na celkové ploše 3.900 ha je Merlot(3780 ha). Vyrábí se prakticky jen vína červená (jako směsi, někdy s menším podílem Malbecu), ačkoli teoreticky může existovat i bílé AOC tohoto jména. Vína bývají plnoštíhlá a hutná, tmavá a zemitě ovocitá. Charakterem se výrazněji neliší od vín z Blaye, jejich kvalita je však méně kolísavá vzhledem k tomu, že vinohrady jsou soustředěny na menší a kompaktnější ploše.

Entre-Deux-Mers (mezi dvěma moři)

Entre-Deux-Mers a Haut-Benauge – v rámci většího regionu se nachází i apelace Entre-Deux-Mers (1.600 ha), proslulá svými suchými bílými víny, vyrobenými ze směsi klasických odrůd Sauvignon blanc, Sémillon a Muscadelle. Jsou to řízná, svěží, ovocitá vína určená k brzkému pití a běžně mají dobrou cenu. Vína z AOC Haut-Benauge jsou podobná, avšak jejich produkce zanedbatelná – většina výrobců totiž preferuje prodejnější značky Entre-Deux-Mers nebo Bordeaux.

Graves De Vayres – malá enkláva severně od Entre-Deux-Mers, soustředěná okolo města Vayres. Půda je zde převážně štěrkovitá, hlavním produktem jsou lehká ovocitá červená vína, v malém množství se vyrábí i suché bílé.

Premières Côtes De Bordeaux – toto AOC tvoří úzký a dlouhý pás země na jihu Entre-Deux-Mers. Sestává z vápencového příkopu, který kopíruje zavlažovací stopu řeky Garonny a několika kopců za ním. Ve směsných vínech převládá odrůda Merlot, dále přítomny Cabernet sauvignon a Cabernet franc. Tato živá, ovocitá a středně plná vína jsou určena k pití v rozmezí tří až pěti let.

Cadillac, Loupiac a Ste-Croix-Du-Mont – tyto tři apelace se sladkým bílým vínem jsou hned přes řeku proti Sauternes a tak i charakter jejich vín je podobný. Vína nejsou sice tak silná a koncentrovaná, zato nabízejí vynikající hodnotu za vynaložené peníze.